Bow drill
Luk a vrták
Technika zapálení ohně za pomoci luku a vrtákuje jednoduchá, ale na zapálení ohně musíte vynaložit hodně úsilí a vytrvalosti. Pro použití této metody budete potřebovat následující předměty:
Při použití luku a vrtáku nejdříve připravte základ ohně. Potom položte chomáč troudu pod zářez ve tvaru V na ohňovém prkénku. Položte jednu nohu na ohňové prkénko. Smyčku tětivy obtočte kolem vrtáku a vrták umístěte do vyřezaného důlku v ohňovém prkénku. Ložisko držené v jedné ruce nasaďte na vrták aby se udržel na svém místě. Tlačte na vrták a provádějte pohyb jako při řezání pilou, tam a zpět a tím roztáčíte vrták (obr. 7-8). Jakmile dosáhnete plynulého pohybu, přitlačte na ložisko a pohybujte lukem rychleji. Při této akci se bude mlít žhavý černý prach do troudu, až se troud vznítí. Potom troud rozfoukejte do vzniku plamene.
Užitečné rady
Troud
Troud je vysoce hořlavá látka, ve které se jiskra může rozhořet v plamen.
Základní vlastností troudu je to, že musí být suchý, jemně vláknitý a snadno zápalný. K vyzkoušení jeho vhodnosti můžeme uskutečnit jednoduchý test. Vezměte hrst načechraného materiálu, přiložte k němu žhavý uhlík a foukněte. Jestliže se oheň z uhlíku přenese na troud, je troud dobrý. Vhodného materiálu můžete nalézt velké množství.
Troud má být přenášen ve speciálních nádobách, např. v krabicích na troud, aby se předešlo jeho zvlhnutí.
Na svých cestách vždy využijte každé příležitosti k tomu, abyste doplnili své zásoby troudu.
Řada z těchto hrubých troudů může být vylepšena a jejich schopnost zachytit a udržet jiskru zvýšena takto: můžeme do něho tlouct dřevěnou paličkou tak dlouho, dokud vlákna nejsou jemná a měkká, nebo ho můžeme rozemlít mezi dvěma kameny.
Přírodní zápalné vlastnosti troudu mohou být zvýšeny lehkým poprášením velmi jemným dřevěným uhlím, nebo ještě lépe jeho průběžným pražením.
Příklady materiálů které můžeme využít:
Troud
- Suchá vyježděná a rozdrcená tráva
- kapradí
- Jemně rozdrcená suchá březová kůra
- Suchý mech a lišejník
- Suché, rozdrcené jehličí
- Suché chmýří z vrbových "kočiček"
- Vysušené a na prach rozdrcené houby, např. některé druhy dřevokazných hub (choroše), pýchavka
- Zpráchnivělé vysušené dřevo, rozdrcené na prach
- Jemné suché dřevěné piliny
- Odřezky z vnitřní kůry cedru, kaštanu, nebo červeného jilmu
- Jemné dřevěné hobliny
- Sláma
- Jemné smolnaté třísky
- Uzly z kořenů jehličnatých stromů
- Rostlinné chmýří z bodláku, rákosu, orobince apod.
- Jemná suchá rostlinná vlákna
- prach bojínku, cedrová kůra
- lehké jádrovéh dřevo z borovic
- zatvrdlá míza ze stromů s pryskyřičnatým dřevem
Třísky
- Malé větvičky
- Malé proužky dřeva
- Naštípané dřevo
- Kousky dřeva vyjmuté z vnitřních částí větších kusů dřeva
- Dřevo napuštěné vysoce hořlavými materiály jako je benzín, nafta, nebo vosk
Palivo
- Suché stojaté dřevo, nebo suché větve
- Suché dřevo z vnitřku padlých kmenů, nebo velkých větví
- Syrové, jemně naštípané dřevo
- Suchá tráva stočená do svazků
- Rašelina dostatečně suchá ke spalování (Lze jí někdy najít na převislých březích.)
- Sušený zvířecí trus
- Uhlí, lupkové břidlice, nebo nafta vyskytující se na povrchu
Zdroj: https://www.yaduweb.com/vlese/ohen.php